|
| |
|
| |
|
|
'But it's only a children's book' - children's literature as a vehicle of manipulative ideological dissemination
Moravčíková, Hana ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
v českém jazyce Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu ideologií přítomných ve třech knihách primárně určených pro dětského čtenáře: Tajemná zahrada (1920), Lev, skříň a čarodějnice (1991) a Vodňátka: pohádka pro děti (1911). Po úvodním seznámení se s problematikou základních termínů dětské literatury se diplomová práce věnuje svému hlavnímu cíli: analýze ideologií v knihách F. H. Burnettové, Ch. Kingsleyho a C. S. Lewise, které odrážejí ideologické preference autorů i doby, v níž byly knihy publikovány. Patří mezi ně zejména tři odvětví křesťanství (Křesťanská věda, katolictví, protestanství), imperialistická politika Velké Británie a vědecký rasismus. Součástí analýzy je i částečný rozbor genderové problematiky v dětských knihách a domova jako jednoho z hlavních ideologických symbolů v dětské literatuře. Pozornost je také věnována jedné z nejzákladnějších otázek literární kritiky zaměřené na dětské publikace, a to zda je primárním cílem těchto knih poučit nebo pobavit.
|
|
|
Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914
Kočvar, Jan ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Rakousko-uherské aktivity v Číně, 1894-1914 PhDr. Jan Kočvar Tématem mé práce je zhodnocení rakousko-uherských aktivit v Číně v letech 1894-1914, zejména jejich politického aspektu. Kladl jsem si otázku, jaký byl charakter rakousko-uherských kontaktů s Čínou a jaký byl jejich význam pro Rakousko-Uhersko. Klíčovým zdrojem pro mne byly prameny z vídeňského Haus-, Hof- und Staatsarchivu. Rakousko-Uhersko navázalo diplomatické styky s Čínou roku 1869, avšak jeho pozice v Číně byla slabá. Po čínsko-japonské válce se Dálný východ dostal do středu zájmu velmocí, a roku 1896 vzniklo rakousko-uherské vyslanectví v Číně. Během boje o koncese a sféry vlivu koncem devadesátých let Rakousko- Uhersko provádělo průzkum čínského pobřeží pro případ, že by tam chtělo zřídit svoji základnu, ale od tohoto plánu ustoupilo. Jeho obchodní a jiné zájmy byly příliš slabé, než aby byla základna v Číně potřeba. Vrchol rakousko-uherské přítomnosti je spojen s tzv. Boxerským povstáním z roku 1900. Rakousko- Uhersko nemělo na událostech vedoucích k povstání podíl. Jeho námořníci během Boxerského povstání bojovali na obležených pekingských legacích i v sídelní provincii Č'-li. Poté se rakousko-uherská diplomacie podílela na jednáních o urovnání vztahů. Rakousko-Uhersko začalo spravovat koncesi v Tiencinu. Hlavní význam Dálného...
|
|
|
EU's Imperialism: Contemporary CSDP Missions
Šmardová, Martina ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na současné mise Společné bezpečnostní a obranné politiky Evropské unie z pohledu kritické literatury zabývající se imperialismem, state-buildingem a capacity- buildingem. State-building a capacity-building se postupně stal dominantním přístupem vůči slabým a selhávajícím státům, který je v kritické literatuře, mj. z Davida Chandlera, z něhož bude práce vychází, spojován s uplatňováním moci a vlivu. Práce prostřednictvím analýzy intervenčních praktik ve zvolených případech tuto Chandlerovu tezi rozpracuje.
|
|
|
Moral Message of Heart of Darkness from the Point of View of Its Contemporary Adaptations
Živný, Vilém ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává slavný román Josepha Conrada Srdce temnoty a jeho filmovou adaptaci Apokalypsu a videoherní adaptaci Spec Ops: The Line. Zaměřuje se především na tematickou podobnost, neboť obě adaptace jsou volnou a aktualizovanou obdobou původního příběhu. Zkoumáním hlavně tématu imperialismu v každém ze tří děl práce objasňuje důvod k aktualizaci zasazení a zápletky v adaptacích. Zároveň poukazuje na to, jakým způsobem je téma imperialismu prezentováno novému obecenstvu a jak je téma adaptacemi uchopeno. Práce se jednotlivými díly zabývá z morálního hlediska.
|
|
|
Zahraniční politika fašistické Itálie
Kosejková, Barbora ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá italskou zahraniční politikou v období fašismu. Hlavním cílem této práce je analyzovat italskou zahraniční politiku v letech 1922-1943 a vytyčit její hlavní charakteristiky, motivy a důsledky. K dosažení tohoto cíle se práce zaměřuje na vývoj Italského království a jeho zahraniční politiky od sjednocení po pád fašistického režimu, včetně vývoje fašismu jako ideologie a jako režimu. Hlavní část se soustředí na meziválečné období skrze italský imperialismus a vztahy s evropskými mocnostmi, jako Velká Británie a Francie, a zrovna tak vztahy s nacistickým Německem.
|
|
|
Krize impéria: Velká Británie za Josepha Chamberlaina na přelomu 19. a 20. století
Šotolová, Tereza ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá osobou Josepha Chamberlaina, významného radikálního politika druhé poloviny 19. století a počátku 20. století. Jejím cílem je zjistit, jaké události formovaly jeho politický vývoj od podporovatele volného obchodu po nejzarytějšího zastánce celní reformy, a jaké faktory vedly k neúspěchu jeho kampaně za přijetí celní reformy. Práce se zabývá politickým životem politika a soustředí se na významné mezníky jeho kariéry, jako byla změna politické strany, volba ministrem pro kolonie, búrská válka a vrcholí kampaní podporující přijetí celní reformy na přelomu 19. a 20. století. Celní reforma rozpoutala bouřlivou debatu a způsobila rozkol uvnitř vlády mezi opozicí i v rámci koalice Konzervativní strany a Unionistů a stála u konce politické kariéry jednoho z nejvýznamnějších politiků viktoriánské éry. V zavedení cel viděl Joseph Chamberlain příležitost, jak financovat sociální reformy, které prosazoval celý svůj profesní život a hlavně možnost upevnit vazby mezi koloniemi a mateřskou zemí. Jeho politický život se odehrává v době, kdy je rozloha Britského impéria největší, nicméně Británie se ocitá na ústupu ze světového prvenství v mezinárodním obchodu a průmyslové výroby. Jedná se o období, kdy je postupně nucena upustit od politiky izolace a snaží se zapojit do mezinárodního dění, aby...
|
|
|
Manifest destiny a jeho vliv na imperialismus Spojených států amerických z konce 19. a začátku 20. století
Voborníková, Pavla ; Koura, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce Manifest destiny a jeho vliv na americký imperialismus na konci 19. století a začátku 20. století se zabývá zahraniční politikou Spojených států v době progresivismu, tedy v období, kdy tato země procházela velkými vnitřními změnami. Studie je zaměřena na období čtyř prezidentů, Williama McKinleyho, Theodora Roosevelta, Williama Tafta a Woodrowa Wilsona. McKinleyho administrativa byla do výzkumu zařazena, protože za jeho vlády Spojené státy začaly válku se Španělskem, což byl začátek větší americké angažovanosti v zahraničí. V práci je nejenom rozebírán vliv manifestu destiny na zahraniční expanzi, ale také se zabývá vnitřní krizí Spojených států jako jedním z důvodů, proč američtí politici opustili od politiky izolacionismu. Dalším důležitým faktorem v americkém imperialismu byl rasismus, kdy Američané pohlíželi na některé národy jako na děti, které potřebují vychovat, a tomu se tato práce také věnuje. Práce si klade za cíl zodpovědět otázku, zda manifest destiny měl větší vliv na expanzi než touha najít nové trhy pro americké výrobky. Mnozí historici jsou totiž toho názoru, že ekonomické důvody převážily nad ideály šíření demokracie ve světě. Studie se mimo jiné snaží zachytit vývoj manifestu destiny v tomto zkoumaném období. Kromě toho se také zaobírá rostoucí mocí Spojených...
|
|
|
Postmoderní obraz světa podle Petera Sloterdijka
Vodička, Bohumil ; Hauser, Michael (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
6 Abstrakt Práce se zabývá dílem Petera Sloterdijka. Ve své práci se zaměřuji na Sloterdijkovo pojetí pojmu cynicismus ve vztahu ke kynicismu. Nejprve se pokouším podrobně popsat samotný pojem cynicismus, který považuji za zcela zásadní pro porozumění Sloterdijkovu pojetí evropských dějin obsaženému v díle Procitne Evropa?. Snažím se vysvětlit, jak se podle Petera Sloterdijka cynicismus projevuje v různých oblastech života, důraz kladu především na cynicismus vojenský a státní. Druhá část práce se zabývá politicko-filozofickou vizí Evropy, jejíž dějiny i současný stav jsou oním cynickým principem velmi silně ovlivněny a poznamenány. V závěru práce se snažím vysvětlit Sloterdijkovu představu východiska z této situace.
|
host ::
RSS.